Vážený pane Nulicek,
Oba typy vod se neohodí k trvalému pití ve větším množství. V žádném případě nelze nahradit celou Vaši spotřebu takovými vodami.
V případě klasických (=mineralizovaných různými solemi) minerálních vod velmi zatěžujete ledviny. Nejdříve ledviny bolí, jak mají práci s odsolováním organismu, mohou se časem vyvinout i ledvinové kameny, v extrémním případě to může skončit i selháním ledvin.
Ovšem netuším kolik Antoníčkův pramen obsahuje konkrétně solí. Můžete to jednoduše zkusit, když na misce odpaříte (volně či na topení) definovaný objem a odparek zvážíte. Je to jen zhruba (můžou tam být vykrystalovány hydráty), ale v prvním přiblížení to stačí.
Stejně tak se k trvalé spotřebě nehodí ani radioaktivní voda. Ta se aplikuje ve formě kůry trvající dva, max. tři týdny, pak je dobrá nejméně dvouměsíční přestávka. Riziko vzniku nemoci z ozáření samozřejmě nehrozí, tak vysoké dávky to nejsou. Může ale dojít k "přeregulaci" endokrinního a imunitního systému. Příznaky mohou být velice různé, závisející na Vašich zdravotních dispozicích.
Ale vážně pochybuji, že pramen Sv. Eleonory je skutečnou radioaktivní minerální vodou, spíše si myslím, že se to o něm jen traduje... Dále také není možné radioaktivní vodu delší dobu skladovat, jak zamýšlíte. Radioaktivitu způsobuje rozpuštěný radon a ten má poločas rozpadu 3,8 dne, takže se její aktivita samovolně rychle snižuje.
Občasné pití radioaktivních i klasických minerálních vod v přiměřené míře není na škodu, ba naopak. Bude mít tonizační účinky.
Lze je tedy užívat pouze doplňkově.
Pro trvalé pití se užívají zejména vody "stolní", mineralizované však pod 1 g/l.
Mnoho zdraví s minerálními vodami přeje
Viktor Goliáš
UK v Praze, Přírodovědecká fakulta