Význam péče o prameny a studánky

Občas se lidé ptají proč vlastně pečovat o vodní zdroje, čím jsou ohroženy, co jim schází, zda má cenu se snažit o jejich zvelebování. Jaký má celá tato kampaň vlastě význam? Co na to říci?

Zdroje vody do přírody vždy patřily. Před "člověkem" to však byla spíše přirozená napajedla zvěře a teprve s příchodem člověka nastal rozvoj "studánek". Nejprve lovecké praménky, posléze především "agrotechnické studánky" (polní a lesní práce bez studánek by byly v letních parnech velmi trudné), později se připojily i funkce "poutní" a turistické.

Pokud by neexistovala žádná "studánková péče", studánky by se po čase patrně vrátily ke svému přirozenému stavu. Primárním problémem tedy je, zda má vůbec smysl se studánkami nějak zabývat, zda by nebylo lepší nechat přírodu jejímu vývoji. Potřebujeme vlastně studánky? Je to podobné jako s památkami (také je člověk bezprostředně k životu nepotřebuje, takže je klidně můžeme nechat zchátrat), s uměním (nač vlastně obrazy, sochy, hudbu?), pořádkem (i na smetišti se dá žít), gramotností ... Co vlastně člověk k životu potřebuje? A co vlastně člověka dělá člověkem?

Opravu existují lidé, kteří nemyslí jen na svůj spokojený život, ale mají chuť, sílu a odhodlání něco dělat i mimo svůj soukromý horizont. Proč se tedy třeba nestarat o studánku, kterou znají již mnoho let, vyprávějí o ní pamětníci, chodí okolo, občas se z ní napijí? Ano, někdy výsledky nejsou příliš "přesvědčivé", ale jsou takové, jaké mají pečovatelé schopnosti a možnosti - cílem totiž není "exkluzivní studánka" (kamenná stavba s povalovým chodníkem), ale aktivizování lidí, jejich zapojení, posilování vztahu k přírodě i k místu, umožnění konkrétní činnosti.

Kampaň "Zachraňme studánky!" a "Národní registr pramenů a studánek" si neklade žádné vysoké cíle, vědeckou kariéru přes ně dělat nelze, nemá ambice celosvětové akce s publicitou CNN. Jenom nabízí všem zájemcům možnost něco konkrétně pro přírodu dělat. Není to moc, není to však ani málo.

Proč se tedy o studánky starat? Protože udržují "historickou paměť" krajiny, protože jsou dobré k osvěžení (pro poutníky, ale třeba i pro zvířata), protože je to perfektní program pro kolektivy, rodiny i jednotlivce se vztahem k přírodě.