Bezejmenná studánka s letopočtem 1970 leží blízko nádraží v Králově poli a dostaneme se k ní, půjdeme-li od nádraží vpravo malým parkem k tunýlku pod tratí a k říčce Ponávce, pokračujeme proti jejímu proudu a v první zatáčce odbočíme pěšinou vpravo vzhůru. Mezi studánkami v okolí Brna obsahuje nejvíce rozpuštěných látek - přes 1300 mg/l - a tvrdost překračuje 11 mmol/l. Obsah chloridů je také "rekordní", a to průměrně 370 mg/l a může být i 500 mg/l. Jedná se o vodu chlorido-vápenatou s obsahem dusičnanů okolo 70 mg/l. Průměrný průtok pramene je 2,1 l/min (1,5 - 3) a teplota 9,5 stupňů Celsia (7,8 - 11,7). Pro vyšší obsah dusičnanů není ani po převaření vhodná k pití a ani na zalévání. Vývěr a jeho okolí je zajímavý u přírodovědeckého hlediska. Na zdi nad vývěrem pozorujeme tmavý nárost. Při mikroskopickém prohlédnutí nás zaujme hustá spleť šedofialových vláken ruduchy Chantransia pygmaea s kuličkovitými rozmnožovacími útvary na bohatě rozvětvených stélkách. Trsy ruduch prorůstají vláknité sinice a hojně je přimíseno několik druhů rozsivek. Pod výtokem z pramenné mísy pozorujeme na pískovci krusty vznikající fotosyntetickou činností mechů a řas. Tyto krusty jsou bohatě oživeny rozsivkami, mezi nimiž tvarově i velikostně vyniká pod mikroskopem Surirella elegans s velkými a těžkými ozdobnými schránkami. Rozsivky rodu Gomphonema se zde vyskytují v široké šíři tvarových variací. (Všechny údaje jsou z roku 2002).
Studánku si pamatuji ještě před opravou v roce 1970. Tehdy měla výtokovou trubku z hlavně ruského kulometu. Byl to jediný zdroj vody pro okolní zahrádkáře (cca 1964-1965).
Srpen 2023 - studánka i voda dostupná je a teče. Nijak však nerozporuji užitečnost vody vzhledem k obsahu rozpuštěných látek uvedených v poznámce.